Deset extrémních povětrnostních událostí způsobených změnou klimatu

Australská požární sezóna 2019-2020 byla v pravém slova smyslu extrémní. Podle oficiálních odhadů shořelo 50 milionů akrů půdy, zemřelo minimálně 34 lidí a téměř 6000 budov bylo zničeno. Vědci odhalili, že nebezpečné podmínky, které vedly k tak zásadnímu rozšíření ohně, jsou alespoň o 30% pravděpodobnější ve světě s klimatickými změnami než bez nich. 

Vypadá to, že tenhle příběh slyšíme každý rok a 2020 není žádnou výjimkou. Srpen přinesl teploty pevniny a hladiny oceánu o 0.94 °C nad průměrnou hodnotou. To znamená, že se jednalo o druhý nejteplejší měsíc od doby, kdy se tato statistika začala vést. Překonal ho jen srpen roku 2016, který byl prozatím nejteplejším naměřeným měsícem vůbec.

Doposud letos v Kalifornii shořelo přes 4 miliony akrů půdy. To je více než dvojnásobek předchozího rekordu a požární sezóna ještě není u konce. Jsou na vině klimatické změny? Vědci se shodují, že ano.

Až do nedávna předpovídaly nejčernější scénáře ztrátu veškerého letního ledu v Severním ledovém oceánu až na rok 2050. Nyní se vědci shodují spíše na letopočtu 2035. V poslední dekádě se arktické teploty zvedly téměř o 1°C. Pokud emise skleníkových plynů zůstanou na stejné trajektorii jako doposud, můžeme očekávat celoroční oteplení na Severním pólu o  4°C již v půlce tohoto století. 

Hurikánová sezóna v USA není ani zdaleka u konce, ale meteorologové tam už vyčerpali veškerá jména v abecedně řazeném seznamu a museli se přesunout do abecedy řecké. Ještě více zarážející je, že hurikány zesilují daleko rychleji, než je obvyklé, což je přímým důsledkem oteplování klimatu a důvodem pro paniku mezi obyvateli, pohotovostními službami a meteorology.

Vědci tvrdí, že rekordní záplavy, které Čína zažila toto léto, jsou jen předzvěstí dalšího vývoje. Srážkový přírůstek v povodí řeky Yangtze byl nejvyšší od roku 1961 a ovlivnil život 55 milionů lidí včetně 3.8 milionů obyvatelů, kteří museli být evakuováni ze svých domovů.

Pantanalské mokřady, které pokrývají části Brazílie, Paraguaye a Bolívie, se mohou pyšnit jednou z největších koncentrací biodiverzity na světě. Letos shořelo přes 22% jejich území. Na vině jsou sucha způsobená klimatickými změnami. Určitý počet požárů, které vznikají přirozeně nebo jsou založeny farmáři, jsou každý rok v normě. Rozsah letošních požárů ji ovšem mnohonásobně převyšuje a mnoho vědců se obává o budoucnost celého regionu.

Thajská sucha plní vědce obavami nejen o budoucnost populace, ale i zemědělství. Cukrová třtina, rýže, gumovník a další plodiny spotřebují až 70% zásob vody celé země, takže spolu s vodou mizí i lidské živobytí. Experti odhadují, že letošní úroda cukrové třtiny může spadnout až o 30% oproti té loňské. 

Sibiř bývá většinou velice studená, ale letošní rok přinesl rekordní teploty, požáry, ztrátu permafrostu a napadení škůdci. V jednom městě zaznamenali v červnu rekordních 38°C. Jsou na vině klimatické změny? Na to vemte jed. 

Na jaře byla v Bengálském zálivu zaznamenána nejsilnější bouře vůbec: Cyklon Ambhan. Všechny tropické cyklony se v důsledku klimatických změn vyvíjejí daleko rychleji a přicházejí se silnějším větrem než kdy dříve. Amphan má na kontě škody za 13 miliard dolarů a 118 smrtí a jednoznačně tak dokazuje tento trend.